Délka: 23 km
Obtížnost: středně náročná
Okruh: ANO, Značení: značená
Trasa začíná v Železné Rudě a vychází po zelené turistické značce na rozcestí Debrník, kde odbočí na červenou turistickou značku, která vede klidovým uzemím Plesná-Žďánidla. Červená značka vede až na pravý břeh jezera Laka odkud je na něj nejkrásnější výhled. Zpáteční cesta povede po červené k rozcestí Vodní kanál, kde odbočí na žlutou turistickou značku. Ze žluté se odpojí na rozcestí Rudská křižovatka. Z tohoto místa pokračuje po cyklotrase č. 2119 až k rozcestí před Gerlovou Hutí, kde odbočí na žlutou turistickou značku, která vede zpět do Železné Rudy.
 
|
|
Podívejte se na mapu
|
| Dist. |
Lokalita |
Výška |
Značení |
Popis |
| 0,0 |
Železná Ruda |
785 m n.m. |
  |
 křižovatka turistických tras |
| 1,5 |
Debrník |
812 m n.m. |
 |
rozcestí se turistickou trasou |
| 8,9 |
Vodní kanál |
1100 m n.m. |
|
křižovatka se  turistickou trasou |
| 9,5 |
Jezero Laka |
1125 m n.m. |
|
 křižovatka s  turistickou trasou a cyklo 2115 |
| 10,1 |
Vodní kanál |
1100 m n.m. |
|
rozcestí s turistickou trasou |
| 10,9 |
Rudská křižovatka |
1092 m n.m. |
|
rozcestí se turistickou trasou, cyklo 2119 - Polomská cesta |
| 16,0 |
Bývalé Popelní domky |
942 m n.m. |
|
 silnice |
| 17,6 |
Rozcestí před Gerlovou Hutí |
966 m n.m. |
|
 cyklo 2120 - Šumavská magistrála |
| 23,0 |
Železná Ruda |
785 m n.m. |
|
|
| | K významným památkám Železné Rudy patří barokní mariánský kostel z první poloviny 18. století. Kostel má zvláštní cibulovitou báň a je ukázkou vrcholného baroka. Ukázky šumavského sklářství lze spatřit v Klostermanově muzeu. Chráněnou technickou památkou je kovářský hamr z 18.-19. století. | | | Jezero Laka je nejvýše položené ledovcové jezero na české Šumavě. Zároveň je nejmenším jezerem. Nachází se na české straně Šumavy pod horou Plesná. Na jeho hladině se pomalu pohybuje několik plovoucích ostrůvků. Bývá nazýváno též Mlaka či Plesná. | | | U rozcestí Popelní domky stávaly dva domy, ve kterých se vyráběla z dřevěného popele potaž pro okolní sklárny. | | | Gerlova huť vyhasla roku 1865. Dochovalo se jen obytné stavení huťmistra, jako jediný objekt svého druhu v celé oblasti. |
|
