Délka: 7,5 km
Obtížnost: středně náročná
Okruh: NE, Značení: značená
Výchozím bodem je vlaková zastávka Turnov-město. Odtud se vydáme vlevo po červené značce Zlatou stezkou Českého ráje a po 1,5km prudšího stoupání se ocitneme pod skalní věží Hlavatice, z níž se naskýtá překrásná vyhlídka na panorama Turnova. Z Hlavatice pokračujeme dále po červené asi 1,5km ke skalnímu hradu Valdštejn (možnost prohlídky a občerstvení). Pokračujeme dále po červené přes odbočky na Janovu vyhlídku, dále na vyhlídku U Lvíčka a vyhlídku na Kapelu. Z nich jsou pohlednicové pohledy na vnitřní Hruboskalské skalní město. Z vyhlídek se vrátíme na cestu a po 2km dojdeme na skalní zámek Hrubá Skála (prohlídka, občerstvení). Ze zámku sestoupíme po zelené značce skrz proslulou Myší díru, projdeme přímo pod věžemi Dračích skal a po 1,5km dorazíme do Lázní Sedmihorek. Odtud je to asi 1km do vesnice na vlak či autobus. Jedná se o výlet na jedno odpoledne, vhodný pro rodiče s dětmi.
 
|
|
Podívejte se na mapu
|
 | Turnov nese označení "srdce Českého ráje". První písemná zmínka o městě pochází z roku 1272. Rychle se tu rozvíjela řemesla. Díky bohatství místních nalezišť zde již od 16. století působila řada brusičů drahých kamenů. Tradice výroby šperků se v Turnově rozvíjí dodnes a šperky s českými granáty proslavily Turnov po celém světě. V Turnově se nachází šest zajímavých kostelů. Za pozornost stojí Muzeum Českého ráje s unikátními expozicemi, zámek Hrubý Rohozec, hrad Valdštejn vzdálený pouhé 4km nebo Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova. Přímo v Turnově můžete navštívit plavecký bazén, využít tenisové kurty, squash, umělou horolezeckou stěnu, dvě házenkářská hřiště, bowling, aj. |  | Rozhlednu Hlavatici tvoří nevysoká železná konstrukce na pískovcovém pylonu. Z vršku je výhled k severu a západu na Turnovsko, Maloskalsko a Železnobrodsko. |  | Valdštejn je nejstarší hrad v Českém ráji, byl založen v polovině 13. století příslušníky rodu Markvarticů, z jehož větve vzešel slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Na vrcholcích pískovcových skal vystavěli Valdštejnové malebnou kapli Sv. Jana Nepomuckého a most s galerií barokních soch. Hrad je spojen s okolím mnoha turistickými stezkami. |  | Od rozcestí se dá po modré (asi 1km) dojít ke Kopicovu statku. Kopicův statek (původně Jirošova rychta) je roubená stavba z 19. století. Jedná se o patrovou stavbu s pavlačí na překrásném místě. Před statkem stojí socha sv. Jiří. Roku 1932 se na bývalou rychtu přistěhoval Vojtěch Kopic (1909-78), po něm je dnešní název usedlosti. Vynikl jako naivní sochař a ve skalách za statkem, vytvořil unikátní skalní galerii našich dějin. Po jeho smrti v jeho díle pokračovali další amatérští umělci. Natáčelo se tu i několik filmových pohádek. |  | Najdeme zde arboretum, které bylo založeno majitelem hruboskalského panství Janem Křtitelem v letech 1860 - 1862 s pomocí lesníka Leopolda Angra a je jednou z nejstarších pokusných ploch zaměřených na introdukci - zavádění cizích dřevin na naše území. V roce 2005 zde byla z odumřelé douglasky tisolisté vytvořena socha Duch arboreta. V arboretu Bukovina se na ploše 2,73 ha nachází celkem 407 chráněných památných stromů. |  | Zámek Hrubá Skála je původně gotický hrad založený kolem r. 1300 Hynkem Z Valdštejna na skalní plošině. Z hradu nazývaného Skály se dochovala tesaná studna, sklepy a stopy po přístupovém schodišti. Na místě hradu byl v 16. stol. postaven renesanční zámek. Po požáru v r. 1710 byl rozšířen a r. 1804 znovu upraven. Tehdy byl založen anglický park. V r. 1859 dali Aehrentalové zámku novogotickou podobu. Nyní je veřejnosti přístupné nádvoří a věž s vyhlídkou. Zámek Hrubá Skála stojí přímo nad ojedinělým skalním městem, jež je po něm pojmenováno. Kousek od něj, z Mariánské vyhlídky, se otevírá jeden z nejznámějších a nejkrásnějších pohledů na panorama Českého ráje. |  | Původně vodoléčebné lázně založené r. 1842. Název Sedmihorky se odvozoval od vydatného pramene "Sedmihorka". Prameny v okolí Sedmihorek jsou pospojovány výletní Angrovou stezkou. Od druhé poloviny 19. stol. sem na rekreaci jezdilo mnoho významných hostů, mezi jinými i spisovatel Jan Neruda. |
|
