Počátek osídlení oblasti Beskyd sahá až do pravěku. Řadu unikátních dokladů o tom poskytla jeskyně Šipka. V historické době jsou první zmínky o osadách v níže položených oblastech Novojičínska. Většina hradů, měst a obcí, které známe z mapy dodnes vznikla v období 13. století.
Kolonizace vrcholného feudalismu přivedla do kraje osadníky jak českého, tak německého původu. Rozvoj řemesel a obchodu umožnil některým městům vystavět unikátní domy, dodnes dokládající zručnost renesančních a barokních stavitelů. Důraz kladený na víru se odrazil v mnoha slohových a lidových sakrálních stavbách - kostelích, kaplích, Božích mukách, hřbitovních kaplích. Zcela mimořádnými ukázkami řemeslné dovednosti jsou šlechtická sídla, ať již se zachovala ve svém původním rozsahu, nebo se dochovala jako ruiny - Starý Jičín, Hukvaldy, Šostýn.
Zřícenina hradu Hukvaldy
Počátek trvalého osídlení horské části Beskyd spadá do 17. století. V úzkých údolích při pramenech říček a bystřin byly zakládány nové osady a na svazích a hřebenech hor paseky. V 17. stol. byly založeny téměř všechny horské obce, jak je známe dnes.
Podle Valachů - kolonistů byl pojmenován jeden beskydský region Valašsko. Názvem Valach, Vlach pojmenovali Slované východní Romány, zhruba řečeno dnešní Rumuny. Ti se usidlovali ve vyšších polohách, v lesích, v javořinách, na volných pastvinách nebo na vykácených horských plochách, a to především proto, aby pěstovali "valašský" dobytek, ovce a kozy. Za to dostávali od feudálních pánů četné výsady a výhody, které neměl poddaný zemědělský lid v nížinách, museli však odevzdávat vrchnosti daň, většinou v naturáliích.
Měli i jakousi samosprávu a mohli nosit zbraň. Když vrchnost poznala jejich odvahu, zmužilost a nebojácnost, používala "věrných Valachů" k obraně zemských hranic - sbory portášů.
V osmdesátých letech 18. stol. salašnictví i pasekářská kolonizace vrcholily. Lesní hospodářství vzniklo proto, že nastala veliká poptávka po dřevě, vyvolaná rozvojem průmyslového podnikání a stavebnictví. Dřevo, jako výhradní materiál, bylo využíváno k výrobě všeho potřebného v domácnosti i v hospodářství.
Skanzen v Rožnově
Až 18. a zejména 19. století začalo zdůrazňovat rozdíly mezi těmi, kteří jsoupůvodu německého a tudíž mají výsadu vzdělání, možnosti přístupu k řemeslu, obchodu, podnikání a původu českého, který není rozhodně výhodou při vstupu do života. Často neurovnané národnostní poměry vyvrcholily v některých lokalitách zejména ve městské správě před 1. i před 2. světovou válkou.
Tato situace nebyla tak zřejmá v menších řemeslnických městech s převahou obyvatelstva českého původu - Kopřivnice, Štramberk, Příbor, Brušperk, Frýdlant, Místek, jako v průmyslových centrech - Fulnek, Nový Jičín, Frýdek.
Období bezprostředně po skončení 2. svět. války se stalo na celém území dobou mnohdy až extrémních změn ve složení obyvatel měst, z nichž mnohá byla znovu osídlena.
